Příběh Haralda Striewského
Muž a jeho dílo
Příběh firmy Hobby je také příběhem Haralda Striewského, zakladatele a majitele továrny na obytné přívěsy Hobby. A jeho příběh začíná dávno předtím, než v roce 1967 založil svou firmu ve Fockbeku u Rendsburgu. Harald Striewski se narodil 7. ledna 1937 na statku v Prothenu, okres Pruské Holandsko v tehdejším Východním Prusku. Jeho dědeček z matčiny strany je tam správcem statku, otec rolníkem. O dva roky později vypuká druhá světová válka – s fatálními následky pro Německo a Evropu, zejména pro obyvatele Východního Pruska.
„Když mi bylo sedm, krátce před mými osmými narozeninami, jsme s matkou a s mým o dva roky mladším bratrem Hansem museli utéct před blížící se ruskou armádou,“ vzpomíná Harald Striewski na dramatický útěk z vlasti v roce 1944. „S proudem prchajících jsme se dostali až do Stolpu, pak nás Rusové obklíčili a zahnali zpět do Gdaňska,“ říká Harald Striewski. Tam matka se svými dvěma syny zůstává dva dny u jedné ze svých sester. Ale čas tlačí, Rudá armáda se nezadržitelně blíží. „Teta nás vzala k velké osobní lodi, na které jsme měli odplout. Byla to loď Wilhelm Gustloff,“ vypráví Harald Striewski.
Za to, že se trojice uprchlíků nakonec nenalodila, vděčí intuici tety, která je varuje před cestou na tak velké lodi. „Tu přece uvidí každá ponorka,“ říká a její temné tušení se potvrdí: 30. ledna 1945 je loď Wilhelm Gustloff u pobřeží Pomořan potopena sovětskou ponorkou. V ledovém Baltském moři umírá kolem 10 000 lidí. Striewským se podařilo získat místo na menší lodi Cremon: „Moje matka vyměnila všechno, co u sebe ještě měla, včetně velké šunky, za jízdenky do Kielu,“ říká Harald Striewski. Natěsnaní v podpalubí a se zavřenými poklopy se vydali v noci podél pobřeží do Kielu. Tam se od posádky Cremonu dozvídají, že i jejich loď byla opakovaně ostřelována z pevniny a že Wilhelm Gustloff byl torpédován a potopen.
Následující léta jsou léty plnými strádání. Matka a synové najdou ubytování na statku v malé vesnici Nübbel u Rendsburgu. Je to komůrka pro čeledíny, která má pouhých sedm metrů čtverečních a kde jsou tři lůžka umístěna nad sebou. „Matka spala dole, já uprostřed a bratr nahoře,“ vypráví Harald Striewski. Děti uprchlíků to ve zdejší malé škole nemají lehké: „Děti statkářů měly na chlebě máslo a salám, my jen margarín a cukr – pokud vůbec něco,“ říká Harald Striewski. Aby se matka a její synové nějak uživili, pracují u různých sedláků, sbírají brambory, vážou obilí do snopů a sklízejí řepu. V Rendsburgu matka prodává maliny, ostružiny a konvalinky, které synové nasbírali, adventní věnce, které sama vyrobila, a přívěsky ke klíčům s motivem Jeníčka a Mařenky, které z překližky vyrobil Harald Striewski.
„Tato doba mě formovala,“ zdůrazňuje Harald Striewski, „rád bych býval měl statek, ale to nepřipadalo v úvahu.“ Místo toho se po skončení školy vyučil lodním stavitelem, po práci si dodělal maturitu a později studoval na průmyslovce v Kielu. To vše v době, kdy měl pracovní týden 48 hodin, sobota byla normálním pracovním dnem a roční dovolená mohla trvat jen 14 dní. Čtyřikrát denně jezdí Harald Striewski na kole osm a půl kilometru dlouhou trasu mezi městy Nübbel a Rendsburg, aby se dostal do práce a na odborné učiliště. To znamená 34 kilometrů denně a více než 200 kilometrů týdně – to už je výkon. Přesto hraje o nedělích házenou ve velmi dobrém týmu, aby se to „vyrovnalo“. Přineslo mu to štěstí, protože při sportu poznává svou životní lásku – svou ženu Ingeborg. Až do své smrti v září 2016 mu bude stát po boku a po dlouhých 60 let bude provázet svého muže na jeho cestách za úspěchem. Společně zažijí vzestup Hobby až k nejoblíbenější karavaningové značce v Evropě.
Tento vzestup začal snem: „V roce 1965 jsem snil o vlastním karavanu, který bych si sám postavil. Bohužel jsem neměl peníze. Ale moje teta mi půjčila 3000 marek. A tak jsem si postavil svůj první obytný přívěs. Prodal jsem ho za 6000 marek, vrátil tetě peníze a postavil si druhý, který jsem zase prodal,“ vypráví Harald Striewski. Teprve se třetím vlastnoručně postaveným karavanem se vydává spolu se svou ženou Ingeborg a synem Michaelem na cestu do Saint Tropez. Hned po návratu prodává Harald Striewski i tento karavan.
„Přestože jsem inzeroval jen jednou, dostával jsem stále více zakázek a tak jsem vedle svého hlavního zaměstnání jako lodní inženýr v loděnicích Kröger stavěl po práci a o víkendech karavany. Obojí jsem dlouhodobě nemohl zvládnout. Proto jsem svého tehdejšího šéfa požádal o roční neplacené volno, abych mohl pracovat na nevyřízených zakázkách. A tak to zůstalo až dodnes,“ usmívá se dnes osmdesátiletý šéf Hobby. Když Harald Striewski 1. dubna 1967 založil ve Fockbeku firmu Hobby, bylo mu právě 30 let. Jeho podnik od nynějška ponese název Hobby-Wohnwagenwerk Ing. Harald Striewski GmbH. Výroba probíhá v garáži v ulici Hohner Straße 37 a je to čistě rodinný podnik: Harald Striewski staví karavany, jeho manžela Ingeborg šije čalounění a záclonky a vedle toho se stará o účetnictví.
O rok později už garáž nestačí a mladá firma se v rámci Fockbeku stěhuje jinam: Harald Striewski získal pozemek o rozloze 10 000 m², na adrese Schafredder 28. Tady vzniká malá výrobní hala, ve které pracují čtyři zaměstnanci. A to je zároveň také začátek sériové výroby u Hobby. Tehdejší cíl, vyrobit a prodat každý den jeden karavan, je splněn už v roce 1969. V roce 1970 vyrobí 42 zaměstnanců a zaměstnankyň šest obytných přívěsů denně. V roce 1972, pouhých pět let od založení firmy, už sjíždí z pásu ve Fockbecku 5000. Hobby. Aby byl podvozek karavanu lépe chráněn proti korozi, budou se do budoucna používat žárově pozinkované podvozky. Od roku 1973 se vyrábějí v žárové zinkovně v Rendsburgu, druhé společnosti založené Haraldem Striewskim.
V následujících letech postupuje vývoj Hobby rychle vpřed a svého prvního vrcholu dosahuje v roce 1983, kdy se Hobby poprvé stal lídrem na trhu s karavany v Německu a Evropě. Převratné inovace, jako například vývoj přenosného kazetového WC nebo zavedení couvací automatiky v oblasti obytných přívěsů, upevnily pozici společnosti Hobby jako jedničky mezi výrobci karavanů až dodnes.
V roce 1984 se společnost Hobby poprvé představila také jako výrobce obytných automobilů a okamžitě vzbudila pozornost modelem Hobby 600, který navrhl Harald Striewski. Elegantní polointegrovaný vůz se zaoblenými bočními stěnami a výraznými okny vyhrál dvakrát titul „Obytný automobil roku“ ve čtenářské anketě časopisu Promobil. Dnes je Hobby jedním z předních výrobců obytných automobilů v Evropě a nabízí vše od kompaktních dodávek až po luxusní polointegrované modely pro všechny důležité cílové skupiny. Vozidla se vyrábějí v moderním závodě na výrobu obytných automobilů, který svůj provoz spustil v roce 2003 přímo naproti závodu na výrobu karavanů. Oba se dnes nacházejí v ulici Harald-Striewski-Straße, bývalé ulici Schafredder, která od roku 2006 nese jméno zakladatele firmy.
V současné době zaměstnává firma Hobby kolem 1200 zaměstnanců a zaměstnankyň a je jedním z největších zaměstnavatelů v severním Německu. Síť více než 350 prodejců zajišťuje komplexní servis po celé Evropě. Do koncernu Hobby dnes patří kromě značky Hobby také bavorská společnost Fendt-Caravan GmbH, žárová zinkovna v Rendsburgu a společnost Formlight GmbH se sídlem v Severním Porýní-Vestfálsku, která vyrábí nábytkové komponenty pro karavany a obytné vozy. Po celé Evropě má skupina Hobby (Hobby/Fendt) více než 40procentní podíl na trhu s karavany. Díky moderním výrobním závodům a široké a atraktivní nabídce modelů je tato severoněmecká společnost ideálně vybavena pro budoucnost. V oblasti karavanů nabízí Hobby každému zákazníkovi perfektní domov na cestách: od základních modelů až po třídu Premium nebo mnohokrát oceněný model BEACHY. Nabídka obytných automobilů sahá od kompaktních dodávek přes luxusní polointegrované vozy až po velké rodinné alkovny.
